Vzdělávání dětí s mentálním postižením
Děti se speciálním vzdělávacími potřebami, včetně mentálního postižení, mohou zahájit docházku do mateřské školy podobně jako ostatní děti po dosažení 3 let (po domluvě s danou MŠ i dříve). Pro všechny děti, které v konkrétním kalendářním roce do 31. srpna dosáhnou věku pěti let, je od 1. září toho konkrétního roku zavedeno povinné předškolní vzdělávání.
Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.
Děti s mentálním postižením mohou docházet do:
- běžné MŠ
- MŠ zřízené pro děti dle §16 odst. 9 Školského zákona (tzv. speciální MŠ)
- případně do tříd zřízených pro děti dle §16 odst. 9 ŠZ v běžných MŠ
Pro zařazení do MŠ a tříd zřízených pro děti dle §16 odst. 9 ŠZ je ze strany MŠ vyžadováno doporučující posouzení, které vydává SPC a které informuje školu, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami.
Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte:
Individuální vzdělávání dítěte
Pokud zákonný zástupce oznámí MŠ (do konce května předchozího školního roku), že požaduje individuální vzdělávání svého dítěte, dítě je zapsáno do MŠ, ale od září do MŠ pravidelně nedochází, je vzděláváno doma. MŠ informuje rodiče, v jakých oblastech by se dítě mělo vzdělávat. Dítě může být vzděláváno doma rodičem, jinou osobou, nebo může navštěvovat jiné zařízení než je mateřská škola.
Pokud se zákonný zástupce rozhodne začít své dítě individuálně vzdělávat v průběhu školního roku, musí to písemně oznámit řediteli MŠ, ve které se jeho dítě vzdělává, a vyčkat do doručení oznámení řediteli.
MŠ následně ověřuje, jak si dítě osvojuje očekávané výstupy (schopnosti a dovednosti) v doporučených oblastech. Pokud dítě zaostává v osvojování potřebných schopností s dovedností, pracovníci MŠ doporučí rodičům, jak dále postupovat při vzdělávání, aby jejich dítě bylo co nejlépe podpořeno. MŠ ve svém školním řádu stanoví termíny a způsob ověřování, přičemž termín ověřování musí být stanoven v rozmezí měsíců listopad až prosinec.
Zákonný zástupce se musí ve stanovený termín dostavit s dítětem k ověření získaných schopností a dovedností v určených oblastech.
Pokud se zákonný zástupce s dítětem nedostaví k ověření v řádném ani náhradním termínu, ředitel MŠ ukončí individuální vzdělávání. Dítě tak musí neprodleně zahájit docházku do MŠ, ve které je zapsáno, a to i v případě, že se rodič proti ukončení individuálního vzdělávání odvolá. Pokud bylo individuální vzdělávání ze strany ředitele MŠ ukončeno, není již možné dítě opětovně individuálně vzdělávat.
Přípravná třída ZŠ
Přípravné třídy jsou určené pouze pro děti s uděleným odkladem povinné školní docházky. Vzdělávání probíhá v přípravné třídě základní školy, případně ve třídě přípravného stupně základní školy speciální. Zákonný zástupce musí přijetí oznámit ve stávající mateřské škole, kam dítě dosud docházelo.
Odklad povinné školní docházky
V důsledku mentálního postižení není řada dětí s touto diagnózou připravena v šesti letech zahájit plnění povinné školní docházky. Proto jim bývá doporučen odklad školní docházky. Aktuálně je možné, dle školského zákona, doporučit odklad školní docházky pouze na jeden rok.
Odklad školní docházky by neměl být řešením problémů, které lze u dítěte s mentálním postižením při školním vzdělávání očekávat, ale měl by vycházet z přidružených problémů, které jsou prokazatelné (potíže s adaptabilitou, porucha aktivity a pozornosti, omezení práceschopnosti atp.).
Žádost o odklad rodič podává v SPC nejdříve v lednu daného roku, kdy by mělo dítě zahájit povinnou školní docházku. Následně v dané ZŠ řediteli předá doporučení k odkladu z daného SPC a potvrzení od pediatra a to do 1. 5. daného školního roku. Ředitel následně rozhodne o odkladu školní docházky.
Povinné předškolní vzdělávání trvá případně i ve školním roce, pro který byl dítěti povolen odklad povinné školní docházky a je ukončeno až začátkem plnění povinné školní docházky.
S dítětem, které do 31. 8. aktuálního kalendářního roku dosáhne věku šesti let, je nutné jít v dubnu ze zákona k zápisu do školy. Dítě s mentálním postižením může být vzděláváno v:
- běžné ZŠ
- ZŠ zřízené pro žáky dle §16 odst. 9 Školského zákona (tzv. speciální ZŠ)
- případně ve třídě zřízené pro žáky dle §16 odst. 9 ŠZ v běžné ZŠ
K zápisu do tříd/škol zřízených pro žáky dle §16 odst. 9 ŠZ je nutné na základě vyšetření požádat o doporučující posouzení, případně předložit v ZŠ platné doporučení z MŠ, aby bylo zřejmé, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami.
Vzdělávání žáků s mentálním postižením v základní škole je ovlivňováno řadou faktorů, z nichž nejdůležitější je samotná diagnóza a deficity z ní vyplývající. Rozhodující je míra mentálního postižení, nerovnoměrnost vývojového profilu, závažnost náročného chování a další přidružené poruchy.
a. Základní škola (běžná)
Základní školu navštěvují zpravidla žáci s mentálním postižením lehčího typu bez závažnějších přidružených poruch.
V základní škole jsou žáci vzděláváni dvěma způsoby:
- ve specializované třídě pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
- v běžné třídě
Žáci s mentálním postižením mohou být v tomto typu škol vzděláváni dle vzdělávacího programu s upravenými výstupy:
- RVP ZV s minimální doporučenou úrovní pro úpravu očekávaných výstupů (pro žáky s lehkým mentálním postižením)
Tyto výstupy slouží zároveň jako vodítko pro úpravy vzdělávacích výstupů v Individuálním vzdělávacím plánu žáka, na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce (jedná se o doporučení podpůrných opatření od 3. stupně výše). Tyto výstupy představují cílovou úroveň, kterou je možné s využitím podpůrných opatření případně i překročit.
Vzdělávat žáka se středně těžkým mentálním postižením lze v běžném typu ZŠ pouze za předpokladu, že škola má již zřízen příslušný vzdělávací program:
- RVP ZŠS – I. díl (pro žáky se středně těžkým mentálním postižením)
b. Základní škola zřízená pro žáky dle § 16 odst. 9 ŠZ
V základní škole zřízené pro žáky dle § 16 odst. 9 ŠZ jsou žáci s mentálním postižením vzděláváni dle vzdělávacích programů:
- RVP ZV s minimální doporučenou úrovní pro úpravu očekávaných výstupů (pro žáky s lehkým mentálním postižením)
- RVP ZŠS – I. díl (pro žáky se středně těžkým mentálním postižením)
- RVP ZŠS – II. díl (pro žáky s těžkým mentálním postižením)
Individuální vzdělávání žáka (tzv. domácí výuka)
Individuální vzdělávání je taková forma, kdy žák plní povinnou školní docházku, aniž by pravidelně docházel na výuku v budově školy. S individuálním vzděláváním musí souhlasit ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce. Žák se vzdělává ve svém přirozeném prostředí (domov, zařízení sociálních služeb) a přezkoušení probíhá každé pololetí ve škole.
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka s výjimkou učebnic a základních školních potřeb, speciálních učebnic, učebních a kompenzačních pomůcek (§ 41 školského zákona).
Vzdělávání žáků s hlubokou mentální retardací
Žáci s hlubokou mentální retardací mohou být osvobozeni od nutnosti plnit povinnou školní docházku v ZŠ. Tuto možnost může povolit krajský úřad (se souhlasem zákonného zástupce a na základě doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení), a to v případě, kdy zdravotní nebo psychický stav dítěte nedovoluje docházku do školy.
Krajský úřad rozhodne o tomto způsobu vzdělávání a určí speciální školu nebo speciálně pedagogické centrum, které bude zajišťovat metodickou a pedagogickou pomoc při vzdělávání. Fakticky je tato pomoc zajišťována pravidelnými návštěvami pracovníků této instituce v místě bydliště nebo jiného pobytu žáka. Dojde-li ke změně jeho duševních a fyzických možností, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví (Školský zákon, § 42).
Typy středních škol
a. Střední škola (běžná)
Na běžných středních školách se zpravidla vzdělávají žáci bez mentálního postižení. Pro každého žáka je základem úspěšného absolvování středního vzdělávání dobrý výběr střední školy. Při zařazování žáka do takovéto školy je třeba zvážit celou řadu faktorů. Je důležitý zájem žáka o daný obor a typ studia. Je vhodné zvážit také uplatnění absolventa na trhu práce. Také na střední škole je možnost určitých podpůrných opatření. Možnosti a rozsah jejich realizace se může lišit dle zvoleného typu studia, oboru a podmínek konkrétní školy.
b. Střední škola zřízená pro žáky dle § 16 odst. 9 ŠZ
Žáci s mentálním postižením mohou být vzdělávaní na středních školách zřízených pro žáky dle § 16 odst. 9 ŠZ. Na těchto školách jsou zpravidla vzděláváni žáci v oborech s výučním listem (dle nabídky školy). Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením jsou vzděláváni v rámci oboru Praktická škola. Pro zařazení do těchto typů škol stejně jako k zařazení na školu praktickou a na učební obory určené pro žáky se zdravotním postižením je třeba k přihlášce doložit doporučující posouzení SPC.
Typy oborů středních škol, vhodných pro žáky s mentálním postižením
a. Praktická škola
Jde o obory vzdělání pro žáky s těžšími formami mentálního postižení a kombinovanými formami zdravotního postižení. Příprava je zaměřená na poskytování základních dovedností pro život, absolventi získají vysvědčení (ne výuční list). Žáci jsou zde vzděláváni dle programů Rámcový vzdělávací program praktická škola jednoletá a Rámcový vzdělávací program praktická škola dvouletá. Délka vzdělání je tedy 1 nebo 2 roky.
b. Středoškolské vzdělání – s výučním listem
- Střední odborné vzdělání s výučním listem (obory s kódem H v názvu): Jde o profesní přípravu v tradičních učebních oborech středních odborných učilišť. Absolventi získají výuční list a mohou pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturity. Délka vzdělání je 3 roky. Tento typ vzdělávání je určen pro žáky s lehčím typem omezení, předpokladem je samostatnost, přiměřená úroveň intelektových schopností a školních vědomostí a znalostí.
- Nižší střední odborné vzdělání s výučním listem (obory s kódem E v názvu): Jde o odborné vzdělání v oborech s nižšími nároky na všeobecnou a odbornou přípravu. Absolventi získají výuční list a jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání. Doba přípravy je 2 nebo častěji 3 roky.
Úprava podmínek přijímacího řízení na střední školu
Vzhledem k tomu, že se toto opatření týká žáků, kteří vykonávají přijímací řízení formou jednotné přijímací zkoušky na SŠ ukončené maturitní zkouškou, není u žáků s mentálním postižením využíváno.