PPP a SPC Olomouckého kraje

A

ABSTRAKCE

myšlenkový proces, vymezení podstatných znaků nebo vlastností od znaků a vlastností nepodstatných, schopnost zevšeobecňování nebo tvorby obecných pojmů (generalizace)

ABSTRAKTNÍ
nenázorný, pomyslný

ADAPTACE
přizpůsobení se podmínkám, ve kterých jedinec existuje (schopnost adaptace se odráží v jeho chování a jednání, ve schopnosti tvořit si přiměřené vztahy k sobě i ostatním lidem)

ADAPTABILITA
schopnost přizpůsobení změně podmínek

ADEKVÁTNÍ
přiměřený, shodný, vhodný

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder)
porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, projevující se zvýšenou aktivitou a neklidem, impulzivitou a narušením pozornosti. Dítě se projevuje jako neposedné, nevydrží sedět na místě, vyrušuje, vyhrkne odpověď bez přemýšlení, nedokáže počkat, přerušuje ostatní, apod. Objevují se chyby z nepozornosti, vyhýbání se domácím úkolům, nepořádnost, menší schopnost přeladit na jinou činnost, malá vytrvalost, zhoršený odhad času, ztrácení věcí, neposlušnost, obtíže se započetím činnosti, problémy se zklidněním po hře, divoké vykonávání aktivit, nedočkavost, vykřikování při výuce, zbrklost, obtíže se zařazením do kolektivu, riskantní chování, snadné nadchnutí se pro něco, menší odolnost vůči neúspěchu a kritice, urážlivost. U dětí se dále může projevovat snížené sebevědomí, zvýšená exprese emocí, nestabilita nálady, menší odolnost vůči stresu a frustraci, deprese, potíže se sebehodnocením, apod. Výrazným projevem je neustálá potřeba nových podnětů a jejich zajišťování nevhodným způsobem.

ADD (Attention Deficit Disorders)
porucha pozornosti. Dítě nedokáže udržet pozornost, je neposedné, vnější podněty jeho pozornost snadno odvedou, má obtíže s dodržováním instrukcí a s dokončováním úkolů, bývá roztržité, často ztrácí věci, působí dojmem, že neposlouchá, co ostatní říkají, neudrží pozornost při hře, špatně snáší čekání, hodně až nadměrně mluví, nedokáže zvážit následky svých riskantních aktivit, přechází od nedokončené činnosti k jiné, má potřebu zajišťovat si nové podněty, apod.

ADOLESCENCE
dospívání, vývojové období mezi pubertou a dospělostí

AFÁZIE
přechodná nebo trvalá porucha činnosti určitých mozkových center projevující se neschopností rozumět mluvené nebo psané řeči /sensorická afázie/ nebo neschopností hovořit a psát /motorická afázie

AGRAMATISMUS
neschopnost tvořit mluvnicky správné tvary, skloňovat je a časovat, skládat slova ve věty, apod., nesprávné užívání gramatických tvarů a větné skladby

AGRESIVITA
Tendence, vlastnost nebo způsob chování vyznačující se útočným slovním nebo fyzickým zaměřením vůči objektu

AKCELERACE
zrychlení, např. vývoje, rozumových schopností, řeči

AKTUÁLNÍ ČTENÁŘSKÝ VÝKON
čtenářský výkon zjištěný ke dni vyšetření, rychlost čtení v daném časovém rozmezí. Existuje sociální norma čtení, po ní následuje hraniční pásmo čtenářského výkonu, tj. pásmo mezi defektem a normou, dále následuje pásmo defektu

ALÁLIE
vývojová nemluvnost dítěte (viz dysfázie)

AMBICE
úsilí o vyniknutí a dosažení velkých osobních životních plánů

ANALOGIE
shoda, obdoba, podoba – druh úsudku o podobnosti dvou jevů na základě shody některých je jich vlastností

ANALÝZA
rozbor, rozklad, rozložení zkoumaného jevu na jednodušší složky (např. sluchová analýza slov – rozklad slov na hlásky – voda – v-o-d-a)

ANAMNÉZA
(v lékařství, psychologii) zachycení životního průběhu vývoje člověka od početí po sledovanou současnost (jinak také předchorobí) – soubor všech dat a údajů před onemocněním nebo problémovým stavem klienta (a.osobní, rodinná, sociální, školní). Psychologická anamnéza se soustřeďuje na zjištění vývoje jedince jako celku (osobní, rodinná, kariérová anamnéza)

APATIE
netečnost, lhostejnost, nezájem

APRAXIE
neschopnost nebo neobratnost vykonávat účelné pohyby

ARTIKULACE
výslovnost, vytváření hlásek mluvidly

ARTIKULAČNÍ NEOBRATNOST
dítě umí vyslovovat jednotlivé hlásky, slabiky i celá slova, artikulace je však namáhavá, řeč je někdy obtížně srozumitelná, značné potíže činí výslovnost slov začínajících na nejne- (např. nejnebezpečnější), slov se shluky souhlásek (cvrčci) i slov dlouhých (nosorožec), dítě slova komolí, přehazuje slabiky…

ASIMILACE
přizpůsobení, připodobnění, splynutí, spodoba

ASIMILACE SPECIFICKÁ
postižený spodobuje hlásky podobné artikulačně nebo zvukově, pokud se vyskytují v těsném sousedství, zatímco izolované tvoří bez obtíží, tj. správně. Asimilace sykavek (např. místo šustí říká sustí nebo šuští), hlásek r – l (místo Klára říká Klála), měkkých a tvrdých slabik (místo hodiny vyslovuje hodyny) a další možné druhy

ASISTENT PEDAGOGA
pedagogický pracovník pro pomoc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se zdravotním postižením a znevýhodněním) během vyučování – pomoc žákům při přizpůsobení se školním podmínkám, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výukové a výchovné činnosti, pomoc při komunikaci s žáky, zákonnými zástupci a komunitou, ze které žák pochází . Funkce asistenta pedagoga je zřizována ředitelem školy se souhlasem Krajského Úřadu na základě doporučení školského poradenského zařízení

ASISTENT OSOBNÍ
při zřizování této funkce se vychází ze zákona o sociálních službách, nejčastěji je zajišťován nestátními neziskovými organizacemi, zajišťuje doprovod dítěte do/ze školy

ASOCIACE
spoj, spojení nebo sdružení psychických obsahů, kdy vybavení jednoho zážitku ve vědomí má za následek vybavení zážitku druhého – sdružování, slučování představ, pojmů, atd.

ASOCIÁLNÍ
společensky nepřizpůsobivý

ASPIRAČNÍ ÚROVEŇ
úroveň budoucího výkonu ve známém úkolu, které se jedinec, jenž zná úroveň svého minulého výkonu v tomto úkolu, rozhodne dosáhnout, snaha po dosažení úspěšnosti v určité oblasti činností

ASTIGMATISMUS
refrakční oční vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky s nepřesným obrazem pozorovaného objektu na sítnici

AUDITIVNÍ
sluchový

AUTISMUS
(též Kannerův syndrom) pervazivní vývojová porucha intelektu projevující se zhoršením vzájemných sociálních interakcí, způsobu komunikace a omezeným, stereotypně se opakujícím repertoárem zájmů a aktivit, která se projeví u 4 – 5 z 10 tis.narozených dětí v prvých třech letech života jejich života

B

C

D

DEDUKCE
usuzování, schopnost usuzovat a vyvozovat závěry z obecného na zvláštní, dílčí

DEKOMPENZACE
selhání kompenzačních mechanismů, udržujících určitou chorobu, poruchu v přijatelných mezích, opětovný návrat poruchy, kterou se mezitím podařilo odstranit

DEKONCENTRACE
nesoustředěnost, neschopnost soustředit se

DEMOTIVACE
ztráta motivace

DEPISTÁŽ
předběžné vyšetřování, předvýzkum, cílené vyhledávání jedinců s určitým znakem (postižením, poruchou, onemocněním) za účelem léčby či nápravy těchto poruch v jejich raném stadiu, kdy jsou prevence a náprava nejúčinnější

DEPRESE
sklíčenost, skleslost, duševní stav charakterizovaný smutnou, sklíčenou náladou a celkovým utlumením, zpomalením téměř všech duševních i tělesných procesů (s rizikem sebevraždy)

DEPRIVACE PSYCHICKÁ
psychický stav vzniklý následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležitost uspokojovat některé základní psychické potřeby v dostačující míře a po dostatečně dlouhou dobu

DIAGNOSTIKA
Soubor činností a metod, jejichž užití a vyhodnocení vede ke stanovení závěru, diagnózy

DIAGNÓZA
přesné určení aktuálního somatického či psychické stavu klienta, které vymezuje určitý stupeň patologie

DIAKRITICKÁ ZNAMÉNKA
tečky, háčky, čárky a kroužky nad písmeny

DIFERENCIACE
rozlišování, rozlišení, odlišování (např. zraková/vizuální diferenciace – rozlišování detailů, rozdílů, reverzních /zrcadlově obrácených/ tvarů…, sluchová diferenciace – rozlišování slov lišících se jednou hláskou, rozlišování podobných zvukových podmětů….)

DISHARMONICKÝ
nesouladý, neshodný, rozdílný, rozháraný, nerovnoměrný, nevyvážený, nestejně se vyvíjející

DISKREPANCE
různost, rozpor, nesrovnalost, nesoulad, nesouhlas, nepoměr, podstatný rozdíl, odlišnost

DISKRIMINACE
schopnost rozlišování/vnímání malých detailů (zrakové, sluchové, pojmové…), v současné době termín používaný i pro nerovný přístup k různým sociálním skupinám – oddělování, potlačování, útlak

DISPOZICE
vrozené předpoklady, vlohy, předpoklad k určitému chování, zvláštní schopnost jedince k provádění nějaké činnosti

DISPROPORCE
Nepoměr, nerovnoměrnost, neúměrnost, nesoulad

DISTRIBUCE POZORNOSTI
rozdělení pozornosti na několik podmětů zároveň

DIVERGENCE
rozbíhavost, rozpor, odklon (např.divergentní – rozbíhavé myšlení)

DOMINANTNÍ
převládající, určující, řídící, ovládající druhé, panující, vůdčí, neústupný
(ve vztahu k lateralitě – dominantní ruka – řídící, vedoucí ruka – u praváka je dominantní pravá ruka)

DYSARTRIE
nezřetelná, špatná výslovnost (narušení komunikační schopnosti – vyskytuje se u osob s DMO)

DYSFÁZIE
vývojová nemluvnost dítěte, vývojový nedostatek fatických funkcí, kde počáteční nemluvnost dítěte je hlavním a vedoucím symptomem (na rozdíl od afázie, kde se jedná o ztrátu již vytvořené fatické funkce/řeči) (též alálie)
specificky narušený vývoj řeči, projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat

DYSFUNKCE
porucha funkční činnosti (např.d. mozková)
– dysfunkční – nefunkční, neodpovídající (např. chování neodpovídající přiměřeně cíli, situaci…)

DYSGRAFIE
specifická vývojová porucha učení projevující se obtížemi klienta v oblasti psaní, neschopností zvládat motoriku nezbytnou pro psaní a napodobování písmen, dysgrafik obtížně píše, ačkoli netrpí závažnou poruchou smyslovou nebo pohybovou, nemá nedostatky v inteligenci ani v oblasti citových vztahů

DYSGRAMATISMUS
vývojová vada projevující se neúplně a nepřesně vyvinutou schopností užívat v mateřské řeči obvyklých gramatických tvarů, a to v řeči mluvené i psaní

DYSKALKULIE
specifická vývojová porucha matematických schopností, s obtížemi v oblasti řešení numerických operací, vývojově snížená schopnost osvojit si počítání při běžném výukovém vedení a přiměřené inteligenci

DYSLÁLIE
patlavost, vývojová porucha výslovnosti hlásek a hláskových skupin, vadná výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka (na rozdíl od dysartrie, při níž jde o celkovou poruchu výslovnosti), termín pro souborné označení poruchy výslovnosti

DYSLEXIE
specifická vývojová porucha čtení, podmíněná nedostatkem některých primárních schopností, jež skládají komplexní schopnost pro učení čtení za dané výukové metody
– porucha projevující se neschopností naučit se číst, přestože se dítěti dostává běžného výukového vedení, má přiměřenou inteligenci a sociokulturní příležitost, porucha se promítá do rychlosti čtení, techniky, správnosti čtení a porozumění čtenému

DYSORTOGRAFIE
specifická vývojová porucha učení projevující se obtížemi klienta v oblasti užívání pravopisných pravidel mateřského jazyka, oslabená schopnost zvládnout gramatické formy, projevuje se např. záměnami krátkých a dlouhých samohlásek, tvrdých a měkkých slabik, vynecháváním, přidáváním či zaměňováním písmen

DYSPINXIE
vývojová porucha, která se projevuje neschopností zvládnout základní dovednosti spojené s kreslením, neschopnost napodobení představy nebo napodobení určité soustavy tvarů
DYSPRAXIE
nápadná nešikovnost, neobratnost

Pojmy

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

R

S

T

V

Z